View Sidebar
Co mě naučilo 5 let na volné noze

Co mě naučilo 5 let na volné noze

Listopad 1, 2013 12:06 pm12 komentářů
Share Button

Pracovat jako freelancer je výzva. Pracovat jako freelancer několik let je divočina. Letos je to přesně pátý rok, co oslavuji úspěchy s klienty, ale také bojuji s papírováním, prokrastinací a vlastní povahou. Sepsal jsem několik hlavních poznatků, které mě volná noha naučila.

Freelancing na první pohled vypadá lákavě. Nemusíte každý den vstávat v přesnou hodinu, potkávat znuděné obličeje kolegů a dělat práci, jež vás nebaví. Vybíráte si zakázky. Tahle svoboda je ale vykoupena nutností odpovědného přístupu.

Častokrát jsem narazil především kvůli vlastní neschopnosti i jisté namyšlenosti ve stylu „Jsem na volné noze, zvládnu všechno“. Nějaký čas zabralo, než jsem si na vše vytvořil systém.

Co jsem se tedy naučil? Důležité poznatky ze života freelancera:

Posuzovat vše z pohledu klienta

Ať už jde o konkrétní činnosti, jako je třeba analýza klíčových slov, nebo celkový přístup při plnění zakázky, vždy se vše točí okolo klienta, respektive jeho zákazníků a klientů :-). Dobrý obchodník se umí vcítit do kůže druhých a ponořit se i do oboru, jenž mu dříve nic neříkal. Usnadní mu to práci, ušetří spoustu času a zlepší výsledky.

Pro úspěšnou spolupráci je také primární dobrá komunikace mezi všemi stranami. Klienti, alespoň co jsem zpozoroval, přestávají hledat instantní služby a požadují něco víc. Komunikují, sdělují informace ze své branže a jsou otevření komplexním řešením.

Na mě jako konzultantovi je to, abych poznal daný obor, cílovku a příležitosti k budování jména a zvýšení zisku. Držím se hesla „Neexistuje nudný obor, jen nudní lidé“. Záleží samozřejmě na mnoha faktorech, obecně jsou ale možnosti ke zlepšení všude.

Osobní přístup je důležitější než naškrobená formálnost

Taky nesnášíte dopisy od zdravotní pojišťovny nebo banky, ve kterých řádí úřední šiml? Občas ale i v takových institucích najdete někoho, s kým se dá „lidsky“ domluvit. A když zapomenete na úřední nebo korporátní vyjadřování úplně a jednáte s ostatními jinak než s položkami v seznamu, druzí to ocení.  

Osobní přístup je mnohonásobně lepší než naškrobenost a předstírané úsměvy. Nejde jen o způsob komunikace, ale spíš o celkový postoj a sebedůvěru konzultanta, jenž si musí obhájit své argumenty. Nasdílený dokument na Gdocs obsahující všechny potřebné informace má vyšší hodnotu než vyvoněný audit webu za 10 000 Kč.

Když uděláš chybu, postav se k ní čelem

Nelze jít dopředu, aniž byste neudělali nějaké chyby. Já jsem občas něco přímo zvoral – nedotáhl do konce, pozdě dokončil zakázku nebo něco přehlédl a poslal špatný výsledek. Jak v takovém případě postupovat? Nejlepším řešením je přiznání vlastního pochybení. Okecávání nemá smysl. Navíc když klient vidí upřímnou snahu vše napravit, dá se z takové situace i těžit ke spokojenosti všech.

„Dobrou“ zprávou je, že příčinou mých vlastních chyb byla zpravidla vlastní lenost, ne nedostatek odborných znalostí. Tedy nic, co by se nedalo odstranit. Viz následující bod.

Zvyšuj pracovní produktivitu

Na začátku freelancingu jsem pracoval hodiny bez přestávky. To je ale dlouhodobě nemožné – pokud člověk má odvádět kvalitní práci. Postupem času jsem si osvojil systém, který mi maximálně vyhovuje.  

Nejsem odborník na osobní rozvoj a metody jako GTD. Ovšem co se týče pracovní produktivity, hodně mi pomohl coworking. Pokud delší čas pracujete z domova, jistě víte, že je to občas na hlavu.

Kdo chvíli stál, stojí opodál

Na SEO, linkbuildingu a Inbound marketingu se mi líbí, že se jedná o živé obory. Neustále dochází ke změnám, přicházejí nové trendy, které představují příležitosti. Konzultant na ně musí pružně reagovat a sledovat nejen Marka Prokopa.

Dobře to vidím u poptávek klientů. Ubývá žádostí o publikaci „50 PR článků“ a je stále víc preferována dlouhodobá spolupráce s postupně rostoucími výsledky. Obor je sice stále hodně zmrvený, na čemž mají podíl i velcí hráči, kteří obchodují s odkazy po stovkách, ale situace se postupně vylepšuje.

Perfekcionismus je ztráta času

Možná to znáte. Píšete článek na blog a místo toho, abyste sázeli jeden odstavec za druhým, už 20 minut přepisujete jednu větu a přemýšlíte nad tím, jaká spojka v ní bude znít nejlíp. Někdy se takový přístup skutečně vyplatí, ale když ho aplikujete všude, pohoříte.

Výsledek práce obvykle nestojí za nic, pokud se do ni nutíte. Když všechno musíte mít dokonalé do posledního puntíku, automaticky si každou práci představíte jako obrovský kopec před vámi.

Řešením je zjednodušení i určitá akceptace nedostatků. Nejde o lajdáctví, ale naopak určitou zodpovědnost, jestliže konzultant má podat pro všechny odpovídající výkon.

Hlavně žádný stres

Pozitivních zážitků zažiji při práci na volné noze mnoho. Aby to tak nějak bylo v rovnováze, zvykl jsem si na to, že kde to bude možné, tam se freelancera v roli zákazníka (či jiného sponzora – zdravím VZP) nejspíš pokusí odrbat. Má přirozená nedůvěra se týká především mainstreamových služeb (banky, operátoři atd.). Platí to obecně i u planých slibů typu ten web bude dnes fungovat, s jakými se jako podnikatel musíte pravidelně vyrovnávat.

Stresovat se ze všeho nemá cenu. Po čase jsem přišel na to, že nejlepším řešením je klid, hledání spolehlivých partnerů a záloha pro případ, že něco nevyjde.

Nikdy nejez sám

Většina lidí pokládá odborníka za toho, kdo má znalosti a dokáže je uplatnit v praxi. Podle mě jsou další „ingrediencí“ kontakty a schopnost obklopit se těmi správnými lidmi, kteří vás posouvají dopředu a občas i přidají konstruktivní kritiku. Můj velký dík za mentoring a cenné rady patří jménům jako Jan Kvasnička, David Hořava, Radek Strouhal, František Škuta, Milan Seitler, David Procházka a dalším.

Dobré jméno je nejlepší reklama

Přísloví o kovářově kobyle u mě platí – nebo alespoň platilo – dokonale. Dlouhou dobu jsem měl hlavní prezentaci na nezapamatovatelné doméně a šel hlavou proti zdi. Přitom dobré jméno je v oboru tím nejcennějším.

Dobré jméno a doporučení od ostatních představují nejlepší reklamu. Když si vybíráte řemeslníka, také raději dáte na radu známých místo volby neznámé firmy. Snažím se na sobě dále pracovat, jezdit na školení a akce a postupně se prezentovat nejen na blogu.

Volná noha není pro každého

Pracovat v agentuře, nebo na volné noze? To je zapeklitá otázka, na niž neexistuje jednoznačná odpověď, protože každému vyhovuje něco jiného. Mít za zadkem velkou agenturu, na níž se dá odvolávat, je výhodné. Člověk nemusí řešit tolik věcí. „Zakázky“ chodí samy. Zaměstnanec má víc možností. Místo lítání po úřadech si vezme dobrou knížku, jede na akci nebo na sobě jinak pracuje.

Na druhou stranu se jako freelancer můžete za sebou otočit a budete vždy vědět, že jste všeho dosáhli sami. Bez cizí pomoci. Seberealizace je silná motivace. Navíc se lépe vcítíte do svých klientů, kteří také řeší běžné záležitosti okolo podnikání.

Jako freelancer sklízím úspěchy s klienty pouze já. Ti dále doporučí mě, ne agenturu. Stejně tak ale případné problémy jdou jen na mou hlavu. Nemám se na koho vymluvit. Je to dostatečná výzva k tomu, abych odváděl dobrou práci.

Pracujete nebo plánujete přejít na volnou nohu? Máte podobné zkušenosti jako já? Co vás nejvíce ovlivňuje?

Infografika: Uvnitř mysli freelancera | Zdroj: mediameerkat.com

Infografika: Uvnitř mysli freelancera

Foto: airows.com

Školení a workshop linkbuildingu

Share Button
   
       
           
      
   

12 komentářů

  • Ahoj,

    já tento rok slavím rok a největší problém je pro mě systém a prokrastinace.
    Už vím, že pracovat z domu je dobré, ale pracovat z kavárny/knihovny nebo společné kanceláře lepší.

  • Marek Hnátek

    @Miloslav: ahoj. S vyšší efektivitou práce mimo domov naprosto souhlasím :).

  • Já osobně spíše než s prokrastinací bojuju s tím se od práce odtrhnout. V poslední době mi to celkem jde :).

    Přeji, aby i další 5 let bylo v pohodě a více takových lidiček.

  • Marek Hnátek

    @Mario: s tím bych také chtěl v některých případech bojovat 🙂

    Přeji také pohodové působení na volné noze :).

  • Nejdřív jsem se chtěl podívat, co je to ta prokrastinace, ale je to něco s čím se asi musí bojovat, a já se rači dohodnu, tak v oblasti prokrastinací zajdu nevdělanej. Pracovat se musí vždycky a všude,  teda, pokud nenastanou nepředvídatelné okolnosti, a potom se pracovat nemusí. Zase, nedokážu upřesnit ty nepředvídatelné okolnosti, protože jsou přece nepředvídatelné a tedy i nepopsatelně tajemné.
    Hezké arbajtní narozeniny, zaujalo mě chodit pracovat k někomu jinému, a nejíst sám. To druhý asi nedám.

  • Pěknej článek. Já jsem se s prací na volné noze moc nesrovnal. Když to vezmu kolem a kolem, na volné noze jsem byl všehovšudy jen půl roku, a úseky maximální motivace k práci se střídaly s maximálním odporem. Jinak zatím při práci vždycky studuju, to je občas celkem hardcore. Můžu vlastně srovnat i práci v agentuře a práci na volné noze – všechno má svoje pro i proti, stěžovat si zatím ale nemůžu 🙂 Uvidíme, jak to bude v budoucnu, nechám se překvapit …

  • Na volné noze sice nejsem, ale díky svému koníčku/webu (články o Microsoft Office) sem tam školím, nebo konzultuji problematiku Excelu. Můžu to dělat, kdy chci a pro koho chci, takže „práce“ baví daleko více s nějakou prokrastinaci nemám problém (spíše jak psal Mario, mám problém se odtrhnout).

  • Gratuluji k prvni petiletce. Nedalo mi to a podival jsem se na  zivnostnsky list, je tam rok 2006. Ve fabrikach je clovek senior pracovnik po deseti letech. Po kolika letech se da rici ze je clovek web senior?

    V kancelari na nastence:
    1. Zakaznik ma vzdycky pravdu.
    2. Kdyz zakaznik nema pravdu, plati bod cislo 1.

  • Díky za odkaz 🙂 Těší mě, že jsem tam mezi Martinem nebo Honzou 🙂
    Pátý rok živnostnění už se mi taky blíží, utíká to nějak moc rychle a na to, že makám 5 let nejsem ještě za vodou. Na druhou stranu rozhodně těch několik let stojí za to a myslím, že nám všem to dalo třeba víc než vysoká škola (Milan je určitě výjimka) a ty znalosti a zkušenosti z praxe se jinak nasbírat nedaly.

  • Myslím, že každý si projde čas od času nějakou krizovkou. Neříkám, že tvůj článek je návod jak se jí vyhnout, nicméně díky za motivační přístup.

  • Tak já bačuju naplno OSVČ už přes dva roky a za vodou rozhodně nejsem, ale zase teď už je to alespoň víc v klidu. Se „zákazník má vždy pravdu“ jsem nikdy nesouhlasil a nesouhlasím. Buď se shodneme, nebo ne. Raději mám 2-3 slušné zákazníky a míň peněz než 10 nafoukaných klientů s šéfovskými manýry.

  • Pěkný článek, už se těším, až si udělám ŽL.

Leave a reply


CommentLuv badge

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací...

Informace o souborech cookies najdete na adrese https://www.google.com/policies/technologies/cookies/.

Zavřít

Starší příspěvky:
Jak probíhá návrh strategie linkbuildingu
Linkbuilding podle vaší cílové skupiny

Jak a kde získat kvalitní zpětné odkazy? To je základní otázka většiny majitelů stránek, zvláště těch, kterým mají jejich weby...

Zavřít